Odborně


Fakta o závislostech

Každý den zemře v ČR na předávkování alkoholem 1 člověk. V roce 2015 zemřelo na předávkování alkoholem 342 lidí, v roce 2016 už 415.

Každé osmé úmrtí od 15 - 64 let jde na vrub alkoholu. Ročně zemře na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu až 6500 Čechů.

V Jihomoravském kraji je až 135 tisíc osob, kteří škodlivě nebo rizikově pijí alkohol. Ve městě Brně (včetně okresu Brno-venkov) pak jde o zhruba o 66 tisíc osob.

Podle poslední výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (NMS) má problémy s pitím 1,5 miliónu Čechů a jejich počet stoupá.

Rizikově v ČR pije alkohol už přes 1,5 milionu lidí, z toho 640 tisíc s vysokým rizikem vzniku závislosti.

Problém s hraním hazardních her se týká až 440 tisíc Čechů.

Téměř pětina lidí v ČR si v roce 2016 vzala léky na bolest či utlumení. Mezi preferovaná opioidní analgetika patří fentanyl, morfin a tramadol.

V roce 2015 si léky se sedativním a hypnotickým účinkem či opioidní analgetika (léky na bolest) vzalo bez doporučení lékaře či lékarníka 23% dotázaných z celorepublikového průzkumu NMS. Při dlouhodobém užívání těchto léků nebo braní vyšších než doporučených dávek může vzniknout závislost.

Dle Policie ČR bylo v ČR v roce 2015 spácháno celkem 19200 trestných činů pod vlivem návykových látek, z toho 76% pod vlivem alkoholu.

Děti a mladiství

Začínáme pít už jako děti. Průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu je 12,5 roku.

U dětí pod 15 let, které pravidelně pijí, je 7x vyšší riziko rozvoje závislosti na dalších drogách.

Za posledních 20 let vzrostl počet dětí pod 15 let, kteří pijí alkohol o 100%.

V současnosti 86% náctiletých vnímá dostupnost alkoholu jako velmi snadnou.

ČR má nejvyšší počet nejmladších konzumentů alkoholu na světě.

V roce 2016 si léky, na kterých vzniká závislost, bez lékařského doporučení opatřil každý devátý člověk ve věku 15 až 35 let.

Léčba závislostí

Americké výzkumy Treatment Outcome Prospective Study (TOPS), který zahrnoval téměř 12000 klientů v 41 léčebných programech, a (Drug Abuse Reporting Program–DARP) v letech 1969–1973 bylo sledováno 44000 klientů ve více než 50 léčebných programech, ukázaly, že pozitivní léčebné výsledky jsou spojeny s délkou léčby, kdy 3 měsíce jsou minimální doba, aby bylo možné pomýšlet na úspěšnou léčbu.

Studie sledovaly klienty 5 let po ukončení léčby, kde 30-50% z nich bylo schopno si udržet abstinenci.

Z výzkumů také vyplynulo, že přibližně 40% klientů, kteří projdou min. 3 měsíční léčbou je schopno dlouhodobě abstinovat od návykových látek.

Ostatním klientům opět léčba přináší zlepšení zdravotního a psychického stavu, vyžadují méně další odborné péče, snižuje se rizikovost jejich chování.

Sebehodnota, sebeúcta

U lidí závislých na alkoholu uvádí studie Ghadiriana (1979), Hedina (1974) nebo Stengela (1978), které zjišťují, že sebehodnocení je u závislých lidí často extrémně nízké. Steffenhagen a Burns (1987), cit. dle Kitana (in Mecca et al., 1989, s.319) tvrdí, že nízká úroveň sebehodnocení je příčinou, nikoli důsledkem závislostního chování.

Trauma

A podle Kaliny (2008b) lidé závislí se v dětství častěji setkávali s neuspokojivým nebo až traumatickým rodinným prostředím.

Jak drogy tak závislý způsob života přispívají k potlačování posttraumatického způsobu života. Další traumatizace vzniká již samotným aktem závislosti (Kudrle, 2003)

© 2017 - 2018 Renadi, o.p.s All Rights Reserved

Facebook   You Tube

Web vznikl za podpory statutárního města Brna.

foto: atomicbee.cz